Jdi na obsah Jdi na menu
 


CANISTERAPIE

je odborná terapie prostřednictvím psa, jejímž posláním je zlepšit kvalitu života osob znevýhodněných po stránce fyzické, psychické i sociální.

Uživatelé : ústavy sociální péče pro mentálně a tělesně postižené klienty

                  dětské domovy
                  psychiatrické léčebny
                  domovy důchodců
                  speciální školy
                  základní školy a mateřské školy
                  přímo v rodině klienta
 
Provádí ji vyškolený tým (psovod, pes + fyzioterapeut, pedagog, psycholog, sociální pracovník ….).
 
Formy : skupinová práce
              individuální práce s jedním klientem
 
n
Při výběru psa nezáleží na velikosti, plemeni či pohlaví.
 
n
  
Posuzují se povahové vlohy, psychická vyrovnanost psa a speciálně zaměřená poslušnost.
 n
 
Samozřejmostí je výborný vztah a souhra psovoda se psem.
 
n
 
Psovod – canisterapeut musí mít základní vědomosti o etologii, péči o psa a jeho výchově a výcviku, o obecné, sociální a vývojové psychologii člověka, o postiženích mentálních, pohybových, smyslových a kombinovaných.
 n
 
Canisterapeutické zkoušky skládá pracovní dvojice – člověk a pes.
 
 
Oprávnění platí maximálně 2 roky a poté se přezkušuje znova.
 
 
 
 
 

                                                                                                                                                  
 Malá kronika mých začátků v canisterapii
 
 listopad 2001 - v časopise PES PŘÍTEL ČLOVĚKA jsem objevila inzerát na kurz vzdělávacího centra SVOPAP "Canisinstruktor pro oblast  rozvoje osobnosti", neváhala jsem dlouho a přihlásila jsem se, vždyť to bylo to, po čem jsem toužila
 
 
15.února 2002 - zahájení kurzu v Praze
 
 
duben 2002 - kontaktuji p. Fejkusovou z o. s. Podané ruce ve Frýdku-Místku,
                    - testování Sáry a Dina pro vhodnost ke canisterapii-zkoušky udělány (foto ve fotoalbu Canisterapeutické zkoušky F-M))
 
5.května 2002  - kurz zdárně ukončen závěrečnou zkouškou
                         - přinesl mi kromě mnoha znalostí a dovedností také setkání s fajn lidmi, s kterými mám společný zájem a s kterými mi bylo dobře, najednou mi bylo líto, že je už konec a my se rozprchneme do různých koutů republiky 
 
18. května 2002 - účastním se přednášky Mariky Zouharové v Blansku - jsem nadšená
 
28.května 2002 - ukázky canisterapie pro ÚSP Radost v Třinci  a Dětský rehabilitační stacionář v Třinci, dohodnuta spolupráce  s ÚSP  od září
 
červen 2002 - náhodný kontakt s obč.s. CHEWAL  Bystřice nad Olší (hipoterapie) přerostl v návštěvy na jízdárně a přátelství , bohužel se nepodařil realizovat záměr spojit  hipoterapii s canisterapií podobně jako to mají v PIAFA Vyškov  
 
zač. školního r. 2002/2003 - práce s Dinem v ÚSP Radost v Třinci (denní stacionář pro handicapované děti a mladé lidi ve stáří nad 9 let), Sára  jej párkrát vystřídala, ale musela být vyřazena z provádění canisterapie pro zhoršující se zdravotní stav. Bohužel, spolupráce v dalším roce nepokračovala pro nezájem rodičů. Chodila jsem však do tohoto zařízení moc ráda, protože vedoucí ÚSP a další personál byli velmi vstřícní  a moc jsem si rozuměla se sestřičkou Lenkou, která dotvářela náš canisterapeutický tým : canisterapeut-pes-odborný pracovník zařízení  (fotky umístěny  v galerii Práce v ÚSP Radost).
 
léto 2003 - počátek r.2007 - z iniciativy pana ředitele Domova důchodců v Třinci jsem začala pracovat v tomto zařízení, převážně s Dinem, Heda byla pro staroušky příliš temperamentní 
- zcela odlišná práce se seniory od té předchozí, člověk se setká i se smrtí
- velmi se osvědčil malý pes "postelníček", který se snadno umístí do lůžka k dlouhodobě ležícím pacientům (fotky v galerii Domov důchodců Třinec)
 
podzim 2005 až dodnes - práce  s Hedou pro Slezskou diakonii v Českém Těšíně:
                                       Středisko denních služeb LÝDIE - předškoláci s handicapem (šk. rok 2008/2009 přerušena z důvodu mojí velké profesní zaneprázdněnosti v pracovní dny dopoledne)
                                       Církevní speciální škola - děti se středně těžkým až těžkým mentálním postižením, většinou v kombinaci s tělesným postižením
( fotky v galerii Práce pro zařízení Slezské diakonie)
 
leden 2008 až dodnes - canisterapie s Hedou s 2 mentálně postiženými sourozenci Míšou a Lucinkou formou návštěv přímo v rodině
 
září 2008 - Tony složil canisterapeutické zkoušky,  od 1,5 roku věku bude moci začít pracovat jako canisterapeutický pes a pomůže Hedě, zatím v Církevní speciální škole 
 
leden 2009 - po zkušebních terapiích v létě 2008 navazuje canisterapie s Hedou u nevidomé holčičky přímo v rodině formou návštěv.
 
Četnost canisterapeutických jednotek je limitována mým volným časem a také maximálně možným zatížením psa, aby bylo zachováno welfare zvířete. V současné době, tj. 2009, může pracovat naplno u každého klienta pouze Heda, Tony se teprve zaučuje a vyzrává, ale jde mu to dobře, Dino je už přestárlý. Jaká dráha čeká Bibinku  netuším, zatím je to malý hyperaktivní drak, ale nesmírně přítulný.
  
Velké díky patří členům mojí nejbližší rodiny za trpělivost a podporu a pomoc, bez které bych tuto aktivitu nemohla vykonávat (děti, pokud mohou, občasně venčí pejsky, krmí, čistí výběhy, manžel o víkendech absolvuje se mnou dlouhé procházky se psy, dělá řidiče, opraváře, stavitele kotců, fotografa, dovozce krmiva a všechny technické věci,  na které jsem levá). Hlavně mě ujišťují, že vše toto má smysl, když občas padám únavou a klesám na mysli.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Český Těšín - akce Buďme kamarádi

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

pozdravení

(magda z Ostravy, 27. 12. 2008 21:48)

Ahojky Olinko, prohlížím si tvé - vaše stránky, moc hezké, poučné, držím palce, ať se ti daří. hafící jsou skvělí.papapa